V případě, že se rozhodnete své hady rozmnožovat je potřeba mít základní přehled o genetice. Samozřejmě, že hady můžete rozmnožit i bez znalostí genetiky, ale potom se může stát, že ze svého očekávaného odchovu budete nemile překvapeni. Jako příklad můžeme uvést začínajícího imaginárního chovatele, kterému se líbí např. formy Butter a Hypo Lavender Motley .Jelikož se neorientuje v genetice, koupí se samici Butter a k tomu samce Hypo Levender Motley. Prostě to jsou zvířata, která se mu líbí a vždycky si je přál. Poctivě se o zvířata stará a po cca 2,5 letech netrpělivě očekává první odchov svých krasavců. O to víc je pak překvapen, že se vylíhnutí hadi nepodobají ani formě Butter a už vůbec nemají pestrý vzor motley a ani nádech k barevné formě Hypo Lavender. Samozřejmě se mu vylíhnou všechna mláďata klasicky (přírodně)zbarvená s klasickým vzorem. Právě základní pochopení genetiky Vám dá předpoklad správně sestavovat chovné páry a skupiny tak aby jste se vyvarovali podobných situací. Pokud se rozhodnete proniknout do tajů genetiky užovky červené, budete si muset zapamatovat základní pojmy a pochopit princip zápisu do Punnetova čtverce (tabulka křížení) .
Základy genetiky
Základní pojmy:
- DNA - rodová informace každého zvířete je uložená v DNA. Tato známá dvoušroubovice se nachází v jádru každé buňky, je uložena v chromozomech a obsahuje všechny informace pro vlastnosti, funkci a vzhled daného zvířete.
- Chromozóm - je to buněčná struktura, která je v jádru každé buňky. Je složená z bílkovin a molekuly DNA. Každý živočich má určitý počet chromozomů. Užovka červená jich má 36 (2x18). Chromozomy jsou diploidní, to znamená, že se každý chromozom v jádře vyskytuje dvakrát. Pouze v pohlavních buňkách (gametách) samčích (spermie) a samičích (vajíčko) se vyskytuje jen jednou. To je důležité, abychom pochopili systém rozmnožování a předávání genetických informací. Při spojení spermie s vajíčkem nám vzniknou opět páry chromozomů, ale už s jinou genetickou informací - polovinou od matky a polovinou od otce..
-
Gen – geny jsou uloženy v chromozomech vždy na stejných místech, které se nazývají locus. Gen je vloha, která se skládá z páru alel. Jednu alelu zdědí zvíře po otci a jednu po matce. Mezi těmito alelami panují různé vztahy.
Tyto vztahy jsou buď:
- Dominantní - to jsou vlohy, které ve skutečnosti vidíme (prostě jsou dominantní) a to i v případě, že jedna alela je recesivní (dominantní alela potlačí recesivní). Většinou se jedná o normálně zbarvená zvířata, značíme velkými písmeny (AA) nebo Aa (recesivní alela „a“ je potlačena dominantní, takže vidíme normálně zbarvené zvíře)
- Recesivní - recesivní (ustupující) vlohy uvidíme jen pokud se sejdou recesivní alely dvě, značíme malými písmeny (aa)
- Co-dominantní - oproti recesivním vlohám, kdy aby se daný znak projevil, musí být obě alely recesivní, tak u co-dominantní stačí alela jedna, takže při páření se vloha projeví částečně už v první generaci.
Další pojmy se kterými se setkáte jsou:
- Homozygot – zvíře, které má pár alel stejného typu např. AA, aa
- Heterozygot – zvíře, které má pár alel odlišného typu Aa jedná se většinou o normálně zbarvené zvíře, které je štěpitelné na jinou mutaci např. amelano ,anery….
- Genotyp - je to soubor všech genetických informací daného zvířete.V našem případě nás zajímájí geny pro barvu a vzor hada.
- Fenotyp - je to soubor všech vlastností, které můžeme vidět a pozorovat. U tohoto příkladu vysvětlíme jednoduše rozdíl mezi genotypem a fenotypem. Máme klasickou užovku, která je heterozygotem na amelano, genotypově je to heterozygot na Amelano, ale fenotypově to je klasická užovka (to že je užovka heterozygot na amelano nemůžeme vidět pouhým okem).
